Ski Vysočina

44-Čtyřmi trasami od zálivu Ajaccio do zálivu Valinco

Rubrika Skryté články,   Vydáno 07. 08. 2011,   Přečteno 4615x



Čtyřmi trasami od zálivu Ajaccio do zálivu Valinco

Po hlavní silnici N196 vnitrozemím - červená trasa

Začneme u mostu přes Prunelli jižně od Ajaccia. Údolí řeky Prunelli pomáhá k odvětrávání Ajaccia a zálivu. Tudy se tlačí svěží a chladnější horský vzduch od Bastelici, ohřívá se a stoupá vzhůru. Cauro leží uprostřed zeleně 356 metrů nad mořem. Svěží vzduch sem láká obyvatele Ajaccia. Obchod, bar, restaurace. Sedlo Col de Saint Georges dosahuje 747m. Na silnici je značný provoz. Cestou nahoru po levé ruce mineme stáčírnu stolní vody Saint Georges a nad ní pramen pitné vody. Asi kilo­metr za sedlem (bar, restaurace, gite ď étape) odbočuje na jihozá­pad vnitrozemská D55 (viz zelená trasa). O pár metrů níže se otvírá pohled na půlkruhový závěr údolí řeky Taravo. Hlavní silnice vede ve svahu hor uzavírajících údolí. O 2,5km dál z hlavní silnice odbočuje D83 vedoucí přes Col de Granaccia do Cozzana. Pod křižovatkou je restaurace s par­kovištěm. Doporučuji dopřát si malou zajíždku do Santa-Maria-Sicché (viz 43). Na hlavní silnici se vrátíme v nedaleké veliké vsi Grosseto (1 943 obyv., 450m). Domky jsou doširoka rozhoze­né po svahu horského hřebenu dělícího údolí Tarava od údolí Prunelli. Kašna na hlavním náměstíčku s vydatným proudem pramenité vody v horkých dnech potěší každého poutníka. Silnice prudce padá do údolí. Po šesti kilometrech přijede­me do osady s malými lázněmi Bains de Taccana s léčivou stolní minerálkou. Na koupel či pohárek vody byste se ale těšili marně, lázeňský objekt není volně přístupný. Pod osadou začíná rozestavěná (stav v roce 2007) přeložka silnice, která se vyhne starému mostu přes řeku Taravo a po viaduktu zkrátí cestu přes řeku. Zatím nás stará silnice - a doufám, že zůstane průjezdnou i nadále - zavede na most Pont ď Abra. Po levém břehu Tarava silnice prochází malebnou skalní soutěskou. Ponte Vecchio starý most pod silnicí, je díky stavbě těžko k nalezení. Taravo pramení pod Monte Grosso a do zálivu Valinco se vlévá blízko Porto-Polla. V údolí se daří korkovým dubům, olivám, vinné révě a pšenici. Opouštíme řeku a stoupáme ke commune Petreto-Bicchisano. Spojené vsi s 585 obyvateli leží ve stráni pět kilometrů za mostem přes Taravo. Obce ze 16.století nabízejí výhled do údolí. V Bicchisanu, kterým prochází hlavní silnice, nás zaujmou opevněné domy. Ve vedlejším Petretu na silnici D420 má pomník generál Pau­lin Colonna ď lstria, zdejší rodák a známý bojovník za svobodu v poslední světové válce. Farní kostel se pyšní křížem s lidovými motivy a dřevěnými sochami světců. Od kostela vystavěného na skále je výhled na Bicchisano a záliv Valinco. Na blízkém náměstí je pramen upravený v roce 1885. Při jízdě do kopce se můžeme rozptýlit pohledem do široké­ho údolí Tarava, osídleného řadou docela zajímavých vesniček. Další obcí na trase je Casalabriva (150 obyv). To už výškoměr ukazuje 600m. Naproti tomu nedaleké sedlo Col de Celaccia má jen 583m. Olmeto (330m) má okolo tisíce obyvatel. Může se pochlubit pěknými žulovými domy. Pro poklidnou atmosféru a okouzlu­jící výhled na záliv Valinco bylo donedávna oblíbeným místem umělců. Východně na osamělém kopci je zřícenina hradu Castello della Rocca. Zde začala první velká revoluce proti Janovu. S podporou Španělska ji vedl Arrigo della Rocca. Tento šlechtic­ký rod je v kraji známý a ovlivnil místní dějiny. Arrigo si pod­manil s výjimkou Calvi a Bonifacia celý ostrov a jako hrabě korsický panoval čtyři roky, než byl otráven ve Vizzavoně. Tři kilometry pod Olmetem přijedeme na křižovatku s ben­zinovou pumpou a autodílnou. Odtud se můžeme dát na vý­chod po D157 ke kempům na Olmeto-Plage anebo stále po hlavní silnici na jih k Proprianu. Od řeky Prunelli až ke zmíněné křižovatce je to 59km s pře­výšením 1150 metrů. Trasa je sice krajinářsky pěkná, ale takovou dálku jet po hlavní silnici není moc rozumné.

Vnitrozemím k ústí řeky Taravo - zelená trasa

Od řeky Prunelli jedeme po D302 přes Col de Bellevalle (552m) s výhledem na záliv Ajaccio. Na sedlo se také dostane­me přes Porticcio, když v Agnarellu zabočíme vlevo po D255a. Pokračujeme přes vísku Bisinao (640m) na Col ď Aja Bastiano (680m), který nám poskytne pohled na polostrov Punta di Sette Nave v Golfe ď Ajaccio. Na křižovatce v sedle se dáme doprava k jihozápadu. Na dalším rozcestí (595m) se opět držíme vpravo a po D55 jedeme porostem jalovců, tymiánu, mimóz a kručinek do blízkého Marata (623m). Přes Col de Chenova (629m) s výhledem na záliv Ajaccio i do údolí Taravo se dostaneme na Col de Gradello (442m). Odtud odbočíme na jih po D355 dolů k osadě Tassinca. Po téže silnici sjedeme přes osady Pietro-Rossa do Favalella k mos­tu přes Taravo. Za mostem nedalekým Abartellem začíná Olmeto-Plage, řetěz kempů, hotelů a letovisek na severním pobřeží zálivu Valinco. Kdo by si chtěl trasu prodloužit, může jet z Col de Gradello dál po D55 alejí eukalyptů po okraji lesa Chiavari na Col de Cortone (523m) a přes Coti-Chiavari se v Acqua Doria napojit na trasu 36 modrá a k mostu přes Taravo dojet po silnici D155. Od mostu k mostu přímo to je 34km, převýšení 750 metrů, přes Acqua Doria 49km, převýšení přes 800 metrů.

Po pobřeží až k řece Taravo - modrá trasa

Z N196 vedou dvě silnice na Porticcio. Pojeďme po D55 při moři. Na mořském břehu jižně od ústí Gravonny do zálivu stojí věž Tour de Capitello. Zde se po tři dny bránil Napolen s padesáti muži armádě korsických vlastenců za osmidenní občanské války v roce 1793. Viz také 21. Porticcio je rozlehlé nevzhledné letovisko se všemi nectnost­mi dnešní spotřební turistiky. Za drahými restauracemi, hote­ly a kempy, supermarkety, obchody a nočními kluby málokdo vyjede na kole. To vše lemuje dlouhou pláž La Viva s výhledem na záliv Ajaccio. V sezóně je lépe se Porticciu vyhnout anebo se alespoň snažit co nejrychleji proplést kolonami motorových vozidel a s pocitem úlevy ho nechat za zády. Jižně leží Plage ď Agosta a Plage de Ruppione s cenově přijatelným kempem Le Sud. Na jih od nich na svazích kopců přežívá Forét de Chiavari, jediný skutečný les široko daleko. Rychlý únik před masovou turistikou nabízí silnice D55 z Port de Chiavari do Coti-Chiavari (500m, 400 obyv.). Větší převýšení vyvažuje hezčí krajina. Shora je výhled k jihu na Golfe de Valinco, zdola na Golfe dAjaccio. Můžeme pokračovat rovně po D155 k polokruhové písečné Plage de Portigliolo. Od křižovatky za pláží si můžeme zajet do La Castagna. Věž nad mořem je vojenským objektem. Nyní se dáme na jih. Prudce stoupáme nestíněnou silnicí, která si to od moře namířila po spádnici pěkně do prudkého svahu. Po do­sažení nevýrazného sedla vede již po úbočí kopců porostlých macchií do Acqua Doria. Těsně před osadou se připojuje silnice od Coti-Chiavari. Acqua Doria je nezajímavá, leč z hlediska zásobování a ob­čerstvení důležitá osada ve vyschlé krajině. Hned v prvním domě vpravo je obchůdek, k němu patří i terasa se stoly. Zatím­co se loučíme s Golfe de Ajaccio výhledem ke Krvavým ostrovům, uvaří nám tu ochotně za maloobchodní cenu kávu a na požádáni doplní i naše zásoby pitné vody. Silniční značení pře­chází do korsičtiny, a tak dál už nejedeme ve směru Propriano, ale Propria anebo Prupria. Za obcí z D155 odbočuje doprava cesta na Capo di Muro se starou strážní věží. Pod jižními útesy leží nádherná pláž Cala ď Orzu, kam vede sjízdná cesta. Pokud čas dovolí, osvěžení v moři si nenecháme uniknout. D155 pokračuje k odbočce ke Capo Nero. Ještě před ní láká k odpočinku skála s výhledem na moře. Čeká nás ještě několik nevelkých stoupání a sjezdů silnicí klikatící se vysoko nad mo­řem. Přes Marmontaju, odkud vede slepá cesta k pobřeží, do­jedeme na křižovatku pod Tassincou. Silnice D155a směřuje k odlehlé pláži Cuppabia, v sezóně bohužel hojně navštívené. Hlavní silnice přes Serra-di-Ferra (328 obyv., 137m) pak smě­řuje do nížiny k mostu přes Taravo. Trasa je od okamžiku, kdy necháme za zády „globalizované" Porticcio, hodně zajímavá s kaleidoskopem výhledů na skalnaté pobřeží. Ujedeme nejméně 46km s převýšením 400 a více metrů.

Vnitrozemím a údolím řeky Taravo - oranžová trasa

Zpočátku se držíme červené trasy, za Col de St. Georges (747m) odbočíme na jihozápad po D55. Na Col de Luminataja (642m) nás potěší pohled k jihu. Víceméně po vrstevnici dorazíme na Col ď Aia Bastiano (680m). Sem můžeme přijet i ze zelené trasy. Nyní se dáme po D302 a lesem sjedeme do Cognocoli-Monticchi (173 obyv., 341m).Odtud vede prašná silnička D402, která zprvu mírně klesá lesem kolem potoků a pak traverzuje svah vysokou macchií. V osa­dě Pratavone začíná asfalt a silnice míří do osady Stiliccione, kde se připojí na D757 jdoucí po pravém břehu Tarava. Hlavní trasa se drží silnice D302. Z Cognocoli-Monticchi mírně vystoupáme ke hřbitovu nad Pila-Canale. Tam si pro­hlédneme Menhir u Catonu. Pak sjedeme do pěkné vsi Pila-Canale (265 obyv., 394m) ležící ve svahu. Hezká je také trasa z Col de Luminataja vlevo dolů po D202. Křižovatku nad malebnou vsí Guargualé (69 obyv.) v protilehlém svahu projedeme rovně a po vrstevnici dojedeme do Pila-Canale, kde se spojíme s předchozí trasou. Z Pila-Canale pak sjedeme do osady Calzola u řeky Taravo (43m). První vinice signalizují příjezd do vinorodé a zeměděl­ské oblasti. Bikeři mohou v osadě Calzola přejet most a dát se silnicí D457 přímo k tajemnému prehistorickému sídlišti Filitosa (viz 46). Ostatní mají na vybranou. Ti, co zvolí pohodlnější cestu, raději po pravém břehu sje­dou okolo vinného sklepa přes Favalello k mostu před ústím řeky. Ve Favalello se můžeme podívat na menhir Paladin na­pravo od prvního domu v obci. Stojí na skalce, je 2,91 metru vysoký a 1,5 tuny těžký. Kdo má chuť a dost sil, může z Calzoly k Filitose jet hezčí, leč podstatně náročnější trasou po D302 přes Sollacaro (324 obyv., 520m). Vesnice vysoko nad údolím řeky Taravo poskytovala bez­pečné útočiště v dobách pirátských nájezdů. Ve středověku byla síd­lem mocného šlechtického rodu ď lstria. V roce 1765 se zde zastavil skotský spisovatel James Boswell když hledal Paoliho. Později byl několik týdnů generálovým hostem a pro vlastence představoval „vyslance Anglie". Po třech letech pak vydal esej o Korsickém státu, svůj cestovní deník z Korsiky a Memoáry Pascala Paoliho. Všechny výše uvedené varianty končí na pobřeží nazýva­ném Olmeto Plage (nikde není patřičná tabule), které zaujímá severní okraj zálivu Valinco. Na západě začíná osadou Abbartello se dvěma kempy. Vpravo na mořském břehu je dražší Ras l‘ Bol s restaurací, pak je v proluce malý market Spar otevřený jen v červenci a srpnu a za ním vlevo levnější kemp Abbartello. Tam obvykle přenocuji. Přes silnici je menší dobrá pláž. Řetěz rekreačních osad a kempů pokračuje až ke křižovatce s hlavní silnicí Ajaccio - Propriano. Přístup k moři blokují soukromé ohrazené pozemky a vysoký příkrý břeh. Podle zvoleného cíle dojezdu ujedeme od 49 do 63km s převý­šením od 800 do 1250 metrů. Velmi pěkná je kombinace po zele­né trase až na Col ď Aja Bastiano a pokračování po oranžové.

Kamery na Vysočině

  Šacberk

  Čeřínek

  Harusův kopec

  Nové Město - Ski areál

  Karasín

  Fajtův kopec

  Dalečín

  Svratka

  Olešnice

  Nový Jimramov

  Hlinsko v Čechách

  Jalovec

  Hluboká

  Kadlečák

  Vysoká

  Brtnice

  Bystré-Hamry

  Luka nad Jihlavou

  Křemešník 

Mikrobusová přeprava

webové stránky léto

GoPro video

letecky na lyže

© Copyright 2002 – 2007 SkiVysocina.cz, web site byl vytvořen v phpRS, za podpory firmy CaberNet Software Admin